Pavel zjistil, že dokáže víc, než si myslel

Když jsme s Pavlem začínali spolupracovat, často o sobě říkal, že „na to prostě nemá“. Nebylo to tím, že by nerozuměl matematice – spíš si nevěřil. Každá chyba pro něj byla důkazem, že to zase nezvládne. 

S dobrovolnicí začali pomalu. Učili se, že chyba není průšvih, ale součást cesty. Že někdy stačí jen změnit úhel pohledu. Díky trpělivosti, systematické práci a vztahu založenému na důvěře se Pavel postupně zlepšoval a získával jistotu. 

Ilustrační foto

Když přišly přijímací zkoušky, byl nervózní, ale připravený. A uspěl. Dostal se na školu, kterou si přál, na maturitní obor, který jeho rodiče vystudovat nemohli. 

A ta největší změna? Pavel začal věřit, že může.