Jirka si prošel domácím násilím, teď chce pomáhat dětem s podobným osudem

Když byl Jirka v maturitním ročníku, jeho matka ho fyzicky i slovně napadla. Na toxickou domácnost byl už za ty roky zvyklý, matka ho dlouhodobě ponižovala a trápila, ale tentokrát překročila poslední hranici a Jirka věděl, že už doma nemůže zůstat. 

Ze dne na den se tak ocitl v bezvýchodné situaci. Měl jen matku, otec s nimi nežil. Maturita byla za dveřmi a on najednou neměl, kam jít. Obrátil se proto hned na našeho pracovníka. Nejprve se společně dohodli, že Jirka oznámí napadení na policii, a pak přemýšleli, jak Jirkovi zajistit bezpečný prostor, kde by mohl alespoň do maturity být.  

Ilustrační foto.

Najít provizorní bydlení tak rychle bylo velmi složité. Zkoušel dětské domovy, pomoc jiných sociálních služeb, internáty i koleje. Vše ale skončilo neúspěchem. Nakonec se proto odstěhoval ke své přítelkyni, která ale žila asi 150 kilometrů daleko. Kvůli zdlouhavému a drahému dojíždění hrozilo, že Jirka těsně před maturitou studium ukončí.  

Složitá situace ale měla dobrý konec: Jirka dostal prospěchové stipendium a s podporou našeho pracovníka i vstřícnému přístupu školy studium dokázal dokončit. Odmaturoval dokonce s vyznamenáním! „A to díky tobě. Bez tebe bych to takhle nikdy nedokázal,“ řekl po maturitě našemu pracovníkovi. 

A co po maturitě? Jirka má jasno, chce pomáhat dětem, které také zažívají násilí. Být tím člověkem, kterého v pravou chvíli potkal on sám.