Falešný banánovník jako potravinová banka

V Etiopii se zemědělstvím živí převážná většina populace. Zemědělci jsou většinou prostí farmáři, obhospodařující půlhektarové políčko, které musí uživit celou rodinu. Oře se tak, jak se to v Čechách dělávalo před mnoha lety: s pomocí krav a jednoduchého pluhu. Lidé pěstují vedle obilí také například cukrovou třtinu, fazole, zelí nebo mango. A tomu odpovídá i prostý jídelníček. Tradičním jídlem je indžera, tenká placka nakyslé chuti, která se peče z mouky získané ze semen tefu.

Úspěšnost sezóny závisí na vrtkavém počasí, které často přinese spíše devastující sucho než potřebné deště. V takovém případě se neurodí a lidé na vesnici musí začít šetřit s jídlem až do té míry, že v nejhorším období jedí jen jednou denně. Z toho plynoucí podvýživa ohrožuje především děti.

Existuje však plodina, která slouží jako jakási potravinová banka, rostoucí hned za chýší. Falešný banánovník, neboli enset, je víceletá rostlina odolná vůči suchu. Sklízí se po třech až čtyřech letech. V případě neúrody je možné na ensetu přečkat nejtěžší období, přestože samotný enset neobsahuje všechny výživné látky, které potřebuje malé dítě. Z toho důvodu se výsadba ensetu doplňuje víceúčelovým stromem moringa, který má stejné výživové hodnoty jako zelenina, a navíc má kromě jiného i léčebné účinky.

V oblasti Awassa Zuria Člověk v tísni díky projektu Skutečný dárek rozdal po 170 výhoncích ensetu pro rodinu. Výhody ensetu při naší návštěvě stručně popsal farmář Ermas Bole: „Mám pět dětí a jen půl hektaru pole. Často se tak může stát, že není dost jídla. Díky ensetu mám ale klidnější spaní. Vím, že kdyby přišlo velké sucho, tak se na poli nic neurodí, ale budeme mít k jídlu alespoň kocho, které se z ensetu vyrábí. Moc nám nechutná, ale je to lepší než mít hlad. Navíc plánujeme, že budeme moct v budoucnu vypěstovat malé výhonky ensetu, které prodáme na trhu. Koupíme pak oblečení pro děti a vybavení do domu.“