Přeskočit na kategorie produktů Přeskočit na košík Přeskočit na navigaci

Úvod

Člověk v tísni, o.p.s. Menu

Sazenice stromků

Pomáhejte s Člověkem v tísni. Tento dárek má hodnotu několika sazenic stromků, které Člověk v tísni zasadí v některé z chudých zemí světa. Až stromky vyrostou, pomohou zadržovat v krajině vodu, zabrání erozi půdy z políček farmářů a poskytnou obživu venkovským rodinám.

Nákupem tohoto darovacího certifikátu přispějete na program pomoci OBŽIVA v rámci sbírky Skutečná pomoc.

300 Kč

Chci pomoci a nepotřebuji certifikát

Videa

 

Časté sesuvy půdy na severu Afghánistánu ohrožují celé vesnice. Díky Skutečnému dárku sází místní farmáři na úbočí holých svahů mladé stromky. Jedním z nich je i pan Abdul Mohammad. Stromky, které díky němu vyrostou, pomáhají zabraňovat erozi a povodním.

Více o tom, jak Člověk v tísni bojuje s odlesňováním (nejen) v Afghánistánu, si přečtěte zde.

 

V Sidamě na východu Etiopie mají lidé velký problém s erozí. Půda se během dešťů valí ze svahů, znehodnocuje jejich pole a připravuje rodiny o jediný zdroj živobytí. My proto v Etiopii pracujeme na protierozních opatřeních, zalesňování nebo diverzifikaci zemědělské produkce a vzdělávání místních obyvatel v tomto oboru.

Příběhy

Každý den zasadíme sto stromků

 

„Všichni jsme se dohodli, že každý den zasadíme alespoň 100 stromků,“ říká pětatřicetiletá Shamune Toriba (na první fotce) a v ruce drží mladý stromek gravelie. V oblasti Shebedino, několik desítek kilometrů vzdálené od jihoetiopského města Awassy, začíná právě další fáze zalesňování. Stromky, které bude Shamune a dalších zhruba 300 místních dobrovolníků několik týdnů sázet, byly vypěstovány díky podpoře dárců Skutečného dárku. Celkem se jedná o 303 000 mladých stromků.

Výsadba dřevin do etiopské krajiny je součástí naší dlouhodobé snahy zastavit odlesňování a erozi půdy v Etiopii. Tato východoafrická země přišla za posledních padesát let o 98% svých zalesněných oblastí. Hlavní příčinou je přelidnění umocněné nevhodnými zemědělskými postupy a také velmi intenzivním používaní dřeva jako paliva.

„V naší vesnici jsme měli problém s erozí, degradací půdy a odlesněním. Na polích se nedalo skoro nic vypěstovat,“ říká Nasure Barasa, který také pomáhá sázet. Problémem byly i přívalové povodně, které oblast sužovaly po větších deštích. “Před čtyřmi lety nás zasáhly ničivé záplavy. Voda přišla zničehonic z vršku tohoto kopce. Odnesla s sebou matku s dcerou, které právě procházely údolím na cestě domů. Bohužel se je nepodařilo zachránit.”

Ve vesnici Bonoya Miride, kde Nasure i Shamune žijí, však začal Člověk v tísni pracovat s místními a spolu s vládními pracovníky jim ukazoval, jak se správně starat o obecní pozemky a jak zabránit tomu, aby deště vyčerpávaly půdu a způsobovaly sesuvy půdy a povodně.

„S pomocí Člověka v tísni jsme ve svazích například vykopávali příčné rýhy, které mají zpomalit vodu tekoucí ze strání a zadržovat drahocennou půdu, nebo v korytech potoků stavěli zábrany, které mají zamezit odplavování půdy“ vysvětluje Shamune a dodává, že výsledky těchto protierozních opatření jsou vidět už dnes – do Miridie už povodně nějakou dobu nedorazily.

Stromky, které nyní vysadí, situaci ještě zlepší. Jedná se o tři hlavní druhy stromů – lesní dřeviny, ovocné stromky, které místní mohou použít k obživě, a pak rychle rostoucí dřeviny, které jsou obzvláště dobré pro zpevnění půdy. Nasure a Shamune tak například sází různé druhy akácií, nimbu, moringu nebo gravelii. Část z nich bude vysázena v okolí protierozních rýh, takže dále zpevní svahy místních kopců a zabrání odplavování orné půdy. Letos vysázené stromky rozšíří oblasti, které se podařilo zalesnit v uplynulých letech. „Podívejte na ten kopec,“ ukazuje Shamune. „Všechna zeleň, která tam roste, je tam díky nám. Je to skvělé!“

„Chtěla bych poděkovat Člověku v tísni a lidem v České republice. Díky Vám jsme získali důležité znalosti, jak se starat o krajinu kolem naší vesnice. Sázení stromků věnujeme spoustu času jako dobrovolníci, ale víme, že to má smysl,“ říká Shamune.

Pořád však ještě zbývá spousta práce. „Pracujeme zatím pouze na jedné straně tohoto kopce,“ vysvětluje Nasure. „Budeme proto rádi, když získáme podporu, abychom mohli v následujících letech pracovat také na dalších místech.“


(srpen 2014)


 


 


 


 

Falešný banánovník jako potravinová banka

 

V Etiopii se zemědělstvím živí převážná většina populace. Zemědělci jsou většinou prostí farmáři, obhospodařující půlhektarové políčko, které musí uživit celou rodinu. Oře se tak, jak se to v Čechách dělávalo před mnoha lety: s pomocí krav a jednoduchého pluhu. Lidé pěstují vedle obilí také například cukrovou třtinu, fazole, zelí nebo mango. A tomu odpovídá i prostý jídelníček. Tradičním jídlem je indžera, tenká placka nakyslé chuti, která se peče z mouky získané ze semen tefu.

Úspěšnost sezóny závisí na vrtkavém počasí, které často přinese spíše devastující sucho než potřebné deště. V takovém případě se neurodí a lidé na vesnici musí začít šetřit s jídlem až do té míry, že v nejhorším období jedí jen jednou denně. Z toho plynoucí podvýživa ohrožuje především děti.

Existuje však plodina, která slouží jako jakási potravinová banka, rostoucí hned za chýší. Falešný banánovník, neboli enset, je víceletá rostlina odolná vůči suchu. Sklízí se po třech až čtyřech letech. V případě neúrody je možné na ensetu přečkat nejtěžší období, přestože samotný enset neobsahuje všechny výživné látky, které potřebuje malé dítě. Z toho důvodu se výsadba ensetu doplňuje víceúčelovým stromem moringa, který má stejné výživové hodnoty jako zelenina, a navíc má kromě jiného i léčebné účinky.

V oblasti Awassa Zuria Člověk v tísni díky projektu Skutečný dárek rozdal po 170 výhoncích ensetu pro rodinu. Výhody ensetu při naší návštěvě stručně popsal farmář Ermas Bole: „Mám pět dětí a jen půl hektaru pole. Často se tak může stát, že není dost jídla. Díky ensetu mám ale klidnější spaní. Vím, že kdyby přišlo velké sucho, tak se na poli nic neurodí, ale budeme mít k jídlu alespoň kocho, které se z ensetu vyrábí. Moc nám nechutná, ale je to lepší než mít hlad. Navíc plánujeme, že budeme moct v budoucnu vypěstovat malé výhonky ensetu, které prodáme na trhu. Koupíme pak oblečení pro děti a vybavení do domu.“


Jeden z obdarovaných, pan Ermas Bole na svém políčku.

 


Enset často přeroste dospělého člověka. Ke sklizni je připraven třetí až čtvrtý rok po zasazení.

 


Tradiční obydlí farmářů v Awasse.

 

Význam lesní školky pro Etiopii

V lesní školce Ramada u etiopského města Leku právě probíhá nejpilnější období roku. Školka, který byla poslední tři roky zavřená, se za podpory Člověka v tísni připravuje na novou sezónu. Znamená to, že třicet místních pracovníků tu pilně čistí 1,5 hektaru velkou plochu. Je potřeba půdu připravit na osetí, tedy shrabat staré rostliny, zeminu prosít, rozdrtit velké hroudy a zrýt zarostlé záhony. Zatímco u nás tyto práce provádí zemědělské stroje, tady vše probíhá ručně.

Etiopie je jednou ze zemí závislých na zemědělství. Bohužel, vinou přírodních podmínek a neudržitelným čerpáním přírodních zdrojů, dochází v mnoha oblastech k odlesňování a k masivní erozi, která znemožňuje další využití půdy a ubírá už tak malá políčka místním farmářům. Člověk v tísni proto v Etiopii zahájil projekty zaměřené na zalesňování a antierozní opatření, jejichž součástí je i tato školka.

Tyto projekty mají pro místní převážně zemědělskou populaci zásadní význam. Etiopským zemědělcům pomáháte prostřednicím Skutečného dárku i Vy. Díky certifikátu Ovocné stromky budeme moci ve školce Ramada vysázet během příštího roku 500 000 sazenic, které pomůžou 12 000 domácností. Mezi sazenicemi jsou, jak ceněné lesní stromky postupně vysazované ve vesnicích jako součást protierozních opatření, tak ovocné stromky jako mango, papája či avokádo do zahrad drobných farmářů pro obohacení jejich stravy a drobný příjem. Sázet se bude také káva či strom moringa, který si velmi pochvaluje paní Munaga Shakamal: „Moringa od vás nám hodně pomáhá. Listy můžeme jíst jako zelí a kromě toho má strom léčebné účinky, pomáhá nám na cukrovku, na krevní tlak a listy můžeme i prodávat na trhu. Strom také velice rychle roste, takže nám slouží už po třech měsících.“

Harer Dugda z etiopské mise Člověka v tísni k významu lesních školek dodává: „ V této školce pěstujeme díky kombinaci kompostu, písku a lesní zeminy bohaté na živiny velice kvalitní sazenice stromků. Ty následně přispějí, jak k udržitelnosti místních zdrojů, zejména větší úrodnosti půdy, tak k lepší obživě místních zemědělců. Není to první školka kterou podporujeme. Například letos se nám z vedlejší školky podařilo zasadit 250 000 sazeniček stromů. A to díky dárcům, kteří si koupili darovací certifikát v akci Skutečný dárek.


 


 

 

Sazenice jako protierozní opatření

V Etiopii se většina lidí na venkově potýká s nedostatkem přírodních zdrojů, které pro ně představují hlavní způsob obživy. V posledních třiceti letech dochází k soustavnému přečerpávání zemědělské půdy, masivnímu odlesňování, erozi a snížené dostupnosti vody.

Úbytek lesů v zóně Sidama na východě země je způsoben převážně rozšiřováním pastvin a potřebou palivového dřeva, které slouží jako jediný zdroj energie pro domácnosti. Letos zahájený tříletý projekt se proto zaměřuje na dosažení udržitelného přístupu k užívání přírodních zdrojů mezi místními obyvateli a rozšíření možností jejich obživy.

V rámci projektu jsme během podzimu tohoto roku zmodernizovali lesní školku a zasadili 250 000 sazenic. Těch by během příštích dvou sezón mělo být celkem jeden milion. Sazenice se budou sázet ve vesnicích jako protierozní opatření.

Sázet stromy pro zemi, která nás živí

V Afghánistánu se většina lidí živí zemědělstvím, chovem dobytka a pastevectvím. Chudí lidé ovšem nejsou schopní přírodu chránit a obnovovat tak dobře, jak by bylo potřeba.

Člověk v tísni pořádá na toto téma s vybranými představiteli místních komunit intenzivní školení a společné diskuze. Řeší se například ochrana pastvin, voda na zavlažování a preventivní opatření před povodněmi nebo také budování školky pro pěstování sazenic.

Díky příspěvkům ze Skutečného dárku jsme v první polovině tohoto roku rozdali ve dvaceti vesnicích v jižní části provincie Balch tři druhy sazenic – jabloně, ruské vrby a borovice. Tyto stromy pomohou chránit pastviny a zemědělskou půdu před erozí a v některých případech i obytné domy před sezónními povodněmi a následnými sesuvy půdy.

Stromy jsme vysázeli například ve vesnicích Omakai Afghania a Omakai Uzbekia, mezi kterými každé jaro protéká rozvodněná řeka a ničí farmářům pole.

Během distribucí sazenic se nám svěřil 76-letý farmář Baba Arama: „Povodně jsou v této oblasti velmi časté a vedou k erozi půdy, která ničí naše domy, pole, pastviny a způsobuje další problémy. Já mám 9 dětí a 18 vnoučat a nikdy jsem neměl dost peněz, abych tomu mohl nějak zabránit. Teď ale mohu použít darované stromky k tomu, abych vysázel ochrannou zeď před vodou, která nám každý rok odplavuje úrodnou půdu, co nás živí.”


Roubování darovaných stromků.

 


Vysazené stromky zabrání erozi.

 

 

Člověk v tísni v Afghánistánu

Distribuce sazenic financovaná ze Skutečného dárku probíhala jako součást tříletého projektu ke zlepšení managementu přírodních zdrojů v provincii Balch na severu Afghánistánu, kde Člověk v tísni dlouhodobě působí. Měla přispět k zabezpečení obživy chudých vesnických oblastí a tím ke zlepšení jejich životních podmínek. V rámci projektu jsme například v každé z podpořených vesnic iniciovali vytvoření odborné sítě farmářů (obdoba družstev), kteří lépe využijí znalosti a dovednosti získané v jednotlivých školeních. Celkově jsme díky podpoře českých dárců také rozdali 1320 sazenic ve dvaceti vesnicích. Ty místní farmáři zasázeli podle předem vytvořeného plánu do míst s největším rizikem eroze a zároveň tak, aby byly prospěšné celé komunitě.

Deště pomohou bohaté úrodě fazolí

Člověk v tísni pracuje již několik let ve střední Etiopii oblasti jezera Awassa. Krom stavby škol se zde také snažíme podporovat místní zemědělce. Například lidé z vesnice Lebu Koromo dostali díky Skutečnému dárku možnost získat pro své živobytí kuřata nebo sazeničky. Nakonec se rozhodli pro fazole. 

„Se sousedy jsme se shodli na tom, že bychom dali přednost fazolím, které bychom zaseli. Kuřata nám sice mohou pomoci když je sucho, ale letos je dobré léto, hodně prší a může být dobrá úroda, která nám pomůže i napřesrok,“ říká Burasa Boshiro, jeden z obdarovaných, který bydlí se svou ženou a čtyřmi dětmi v tradičním sidamském domě z došek.

Pravdou je, že všichni jsou z letošních dešťů šťastní, jelikož slibují dobrou úrodu, která už dlouho nepřišla. Ale voda nese i vážné potíže. „Při každém období dešťů přijdeme o hodně půdy z našich polí,“ vysvětluje Burasa. Lesy v horách nad vesnicí totiž zmizely a všechna voda, kterou monzuny přinesou, se tak teď nezadržitelně valí z kopců dolů přes vesnici. A úrodnou africkou půdu odnáší s sebou.

Zrovna za Burasovým domem se klikatí jedna z mnoha hlubokých strží, které pomalu ale jistě ukusují nejen pole, ale celou vesnici. „Moje pole už moc veliké není. Některé fazole, které jsem dostal, jsem proto musel vysázet na dně strže, kam voda odnesla půdu z mého pole. Až ale sklidím, půda tu dlouho nevydrží a voda ji odnese do jezera.“ 

„Mnoho mých sousedů ale stále neví, jak se má starat o krajinu. Vykáceli lesy, zničili pastviny a teď máme i problém s vodou,“ vypráví Burasa a hledí na svůj dům, který dnes stojí v krásné udržované zahradě. Ale za pár let to tak být nemusí. „Věci se určitě změní,“ uzavírá. Ale doufejme, že i s naším přispěním jen k lepšímu.

 

Environmentální projekty v etiopské Awasse

Člověk v tísni se snaží přispívat k nalezení udržitelné cesty a nastavení alternativní možnosti k nadužívání přírodních zdrojů v Awasse. Zdejší projekty jsou zaměřeny na zalesňování, protierozní opatření, diverzifikaci zemědělské produkce a vzdělávání místních obyvatel.

Zalesňování či nastavení podmínek regenerace území musí jít ruku v ruce s přijetím odpovědnosti za vlastní půdu a přírodní zdroje místními obyvateli, jinak nebude proces přeměny udržitelný. Proto je jednou z nejdůležitějších aktivit práce s farmáři, kteří jsou vzděláváni v oblasti udržitelného spravování přírodních zdrojů.

Diverzifikace plodin má za úkol přinést farmářům nové a odolné druhy, které by měly zajistit pro místní obyvatele obživu po celý rok. Společně s osázením hranic mezi poli chce Člověk v tísni tlumit odnos nejcennější půdy a podporovat rozšíření druhů rostlin, které jsou využitelné nejen pro krmení dobytka, ale i pro lidskou stravu.

 

Náhledy certifikátu

Zde se můžete podívat, jak bude Váš Skutečný dárek vypadat. Níže jsou náhledy tištěného a elektronického dárkového certifikátu, na které můžete kliknout. Obrázek se Vám pak zvětší a budete si ho moci lépe prohlédnout.

Věnování, které je na náhledu červeně, na Vašem Skutečném dárku samozřejmě nebude. Místo toho ho budete moci dopsat vlastnoručně. U tištěného certifikátu dopíšete své přání, až Vám bude doručen Českou poštou. U elektronického máte tuto možnost v košíku.

Náhled tištěného certifikátu

Náhled elektronického certifikátu

Podrobnější popis

Nákupem tohoto certifikátu přispějete na program pomoci OBŽIVA.

Z peněz získaných na program OBŽIVA pomáháme lidem postavit se na vlastní nohy. Podporujeme především ty, kteří vlivem přírodní katastrofy či války ztratili možnost živit sebe a své rodiny. Rybáři dostávají kánoe a sítě, aby mohli znovu vyrazit na moře. Farmářům dáváme ovce či krávy nebo zemědělské nářadí a osivo. Pro začínající řemeslníky zajišťujeme školení.

Podívat se na všechny dárky