Pumpa na čistou a zdravou vodu

Paní Phant Man žije se svým manželem a dvěma téměř dospělými dětmi v jedné z odlehlých kambodžských vesniček jménem Tik La Ork v provincii Kampong Chhnang. Pro oblast je typické, že se každoročně na několik měsíců promění ve vyprahlou krajinu, kde získání čisté vody znamená nutnost podniknout k ní dlouhou cestu. Na paní Phant se však letos v květnu usmálo štěstí. Díky dárcům Skutečného dárku jsme jí totiž postavili studnu na pitnou vodu přímo za domem.

„Mít studnu je v době sucha k nezaplacení!“ říká s úsměvem Phant. Studna slouží nejen pro každodenní potřeby její rodiny, ale také pro zajištění živobytí. „Támhle na tom místě pěstuji zeleninu“, říká paní Phant, na pěkně upraveném záhonku je možné najít pnoucí se zelené fazolky, kapustu i místní druh vodní tykve. Úroda pro rodinu nepředstavuje pouze součást jejího jídelníčku, ale zejména dobrý způsob, jak pro domácnost zajistit peníze. Paní Phant nyní pěstuje zeleninu v takovém množství, o kterém ví, že bude schopna prodat na trhu. Obstarávat zahrádku bez vlastního zdroje vody bylo dříve téměř nemožné. Rodina trávila hodiny jen tím, že chodila pro vodu.

„Během dlouhého období sucha se nám několikrát stalo, že jsme byli odkázáni na pomoc z okolí. Bylo mi to tak hloupé brát vodu od sousedů. Teď si ji mohu konečně obstarat sama a ještě si být jistá, že je pro mou rodinu zcela nezávadná. Všichni tak můžeme žít zdravěji a spokojeněji“, dodává paní Phant.

Nahoru ke košíku

Život na kambodžském venkově

Člověk v tísni začal v roce 2010 podporovat projekt, jehož cílem je zlepšit živobytí 8.000 chudých venkovských obyvatel kambodžské provincie Kampong Chhnang. Zaměřujeme se na podporu nových nebo rozvoj existujících zdrojů obživy, jako jsou chov drůbeže, žab či ryb, pěstování zeleniny pro místní trhy, nebo zpracovávání místních produktů, a v návaznosti na to na zvyšování dovedností místních. Oba záměry tak usilují o to, aby si místní obyvatelé byli do budoucna schopni zajistit svůj vlastní pravidelný příjem. Projekt je v oblasti realizován za pomoci dvou místních neziskových organizací a Odboru zemědělství.

Obyvatelé venkova v Kambodži mají velmi omezené možnosti, jak si na sebe a na své rodiny vydělat. Přírodní podmínky země v podobě střídajících se mohutných dešťů a extrémních období sucha k tomu hodně přispívají. Lidé jsou často odkázáni pouze na svou půdu, která pro většinu z nich nepředstavuje více než jeden hektar, a na chov zvířat, který bez příslušných znalostí společně s dodržováním minimálních norem neznamená nic jiného než zpestření rodinného jídelníčku na několik dalších týdnů. Člověk v tísni uspořádal několik desítek školení, poskytnul kvalitní poradenství v oblasti zvyšování produktivity a diverzifikace zdrojů živobytí a pomocí počátečního kapitálu podpořil nemalý počet obyvatel v jejich iniciativách.

Maidanský zemědělský a veterinární institut leží asi čtyřicet kilometrů od afghánského hlavního města Kábulu. Hlavní budova zahrnuje 16 tříd a nabízí vzdělání 210 studentům. Jak institut, tak místní obyvatele však dříve trápil nedostatek vody.

Ředitel institutu pan Hasibullah říká: „Nikdy jsme tady neměli dost vody k pití ani k zavlažování školních pozemků, na kterých naši učitelé ukazují studentům, jak v praxi využívat nové znalosti. Kvůli nedostatku vody nebyla úroda nikdy taková, jakou jsme si představovali. Byli jsme závislí výhradně na skromných deštích a neměli jsme jinou možnost zavlažování.“

Člověk v tísni pomohl institutu vybudovat 26 metrů hlubokou studnu. Ta nejen, že vyřešila problém školy, ale také nabízí dostatek vody pro místní obyvatele. Učitelé, studenti i starousedlíci dříve pili vodu z horského pramene, ale ten používala i zvířata, a tak se voda během léta často znečišťovala. Lidé kvůli tomu opakovaně trpěli různými nemocemi. V zimě se problémy ještě vystupňovaly, protože kromě toho, že bylo vody málo, se k ní v mrazivém počasí i velmi obtížně dostávalo. Místní tvrdí, že v zimě byly problémy s vodou snad ještě desetkrát horší.

Na novou studnu jsme instalovali ruční pumpu. „Už můžeme mít čistou pitnou vodu kdykoli chceme. Studnu využívají lidé ze tří okolních vesnic, studenti školy a zastavují se pro ni dokonce i lidé cestující po nedaleké dálnici“, radostně nám sděluje pan Hasibullah.

Nahoru ke košíku

Když byla v srpnu dokončena studna pro dvanáctitřídku v distriktu Čohi na pouštním severu Afghanistánu, nadšení mezi žáky, učiteli i vedením bylo značné.

„Naše škola sice nějakou vodu měla, ale bylo jí málo i pro žáky, natož pak na zavlažování školních pozemků. Malou část školního políčka jsme sice zvládli zavlažovat vodou z řeky, té ale zejména v letních měsících bez deště nebylo nikdy dost,“ říká ředitel školy Badruddin. Školu přitom navštěvuje 650 dětí. V omezených prostorách probíhá denně dvojsměnná výuka od brzkého rána až do pozdního odpoledne. Dopoledne patří škola studentkám prvního až po maturitní ročník a menším klukům, odpoledne jsou ve škole jen kluci.

Společnost Člověk v tísni se v rámci Skutečného dárku proto rozhodla škole pomoci při řešení problému s vodou. Nová vrtaná studna je hluboká 120 metrů a umožňuje dětem načerpat si ručně vodu do sytosti v průběhu celého dne. Po vyučování pak nastává prostor pro zavlažování školních políček za pomocí čerpadla.

„Voda na zavlažování nám umožňuje zvelebit okolí školní budovy, pěstovat okrasné stromky, ale i mandloně a zeleninu – například lilek nebo brambory. Umožní nám to mít praktické práce skutečně praktické, navíc vypěstovanou zeleninu máme v plánu prodávat a trochu tak pomoci školnímu rozpočtu,“ vysvětluje nové plány ředitel.

I když se jedná o všeobecnou školu, zemědelský prvek ve vyučování zde hraje zcela zásadní roli. Afganistán je země, kde zemědělství živí přes 80 procent obyvatel. „Jednou bych chtěla mít vlastní mandlový sad, teď jsem ráda, že se můžu ve škole naučit, jak se o stromky správně starat. Bez vody by nic takového nebylo možné,“ potvrzuje důležitost oboru desetiletá Farida. A válkou zničená a zpustošená země dobrou péči potřebuje.

Nahoru ke košíku

Čistá voda v Afghánistánu

Jedním z hlavních cílů práce společnosti Člověk v tísni v Afghánistánu je zajištění lepšího přístupu k pitné vodě a celkové zlepšení hygienických návyků. Programy v jednotlivých regionech jsou velmi komplexní. Zahrnují stavby studen, vodovodů, podzemních zásobáren vody a latrín pro školy, nemocnice a domácnosti. Součástí jsou také hygienická školení. Důležité je také vyškolit místní obyvatele, aby byli schopni studny udžovat a pečovat o ně.

Například v horských, tradičně bezpečnostně nestabilních oblastech provincie Paktia ležících na hranici mezi Afghánistánem a Pákistánem společnost Člověk v tísni od jara 2006 realizovala program na obnovu vodních zdrojů kombinovaný s intenzívním hygienickým školením. Výsledkem je 43 nových studní, 151 latrín a 13 chráněných přírodních pramenů. Přístup k pitné vodě se tak zlepšil pro více než 36 000 lidí.