Přeskočit na kategorie produktů Přeskočit na košík Přeskočit na navigaci

Úvod

Člověk v tísni, o.p.s. Menu

Eliška už se umí smát

Eliška už se umí smát
 

Před třemi lety přišla do nízkoprahového klubu Člověka v tísni šestiletá Eliška poprvé. Nenápadná, vystrašená, nemluvná holčička se střapatými vlasy. A palcem v puse, který z ní ani na chvilku nevyndala. Malé dítě s nedětsky dospělýma, smutnýma očima. Na snahu o zapojení do společné hry nebo vzdělávacích aktivit reagovala odmítáním a vztekem.

Eliška bydlí v Ústí nad Labem, a v její ulici vládne beznaděj, protože většina lidí je bez práce. Řada jejích vrstevníků končí ve zvláštní škole a kvůli tomu ani později nepokračují ve vzdělání. V dospělosti jsou pak často závislí na sociálních dávkách a celá situace se opakuje v další generaci.

To se snažíme změnit. Jednou z šancí na změnu je program nízkoprahových klubů pro děti, které by jinak často končily na bez dozoru rodičů na ulici

V klubu, jehož cílem je i podpora školní docházky a kam se tedy smí, jen když děti ten den byly ve škole a udělají si úkoly na další den, se rozhodli Elišku do ničeho nenutit a po několika měsících trpělivé práce se začalo její chování pozvolna měnit. Eliška se pomalu osmělovala. Ještě zpovzdálí a nenápadně pozorovala ostatní děti. Ale většinu času stále trávila otočená zády k dětem, a neustále si cucala palec.

Trvalo ještě nějakou dobu, než se osmělila do té míry, že se z kouta přesunula mezi ostatní děti a začala si normálně dětsky hrát. Ke hraní, kreslení a psaní prvních písmen a číslic jsou samozřejmě zapotřebí ruce, nedalo se nic jiného dělat – palec musel z pusy ven.

Eliška chodila do 1. třídy, ale měla značné mezery ve znalostech a výuku těžko zvládala. V klubu se doučila barvy, mohla si zopakovat písmenka, číst, psát a při didaktických hrách získávat a doplňovat další potřebné znalosti.

S odstupem tří let lze jen stěží uvěřit, že je to stále ta stejná – a přesto tolik jiná Eliška. V současné době patří k nejaktivnějším dětem. Pravidelně již druhým rokem dochází na orientální tance, stále nabízí pomoc, mezi prvními uklízí v klubovně všechny pomůcky a hračky, pomáhá menším dětem, je zodpovědná a spolehlivá. Citlivá péče našich pracovnic jí pomohla objevit v sobě schopnost smát se, hrát si a učit se. Tři prvky, které jsou tak důležitou a nádhernou součástí dětství.

(ilustrační fotografie z nízkoprahových klubů, foto Iva Zímová)